Nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách je již více než 117 let tzv. Blauer Kammweg neboli Modrá hřebenovka. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. Vydejte se i dnes po stopách těchto historických stezek a seznamte se s jedinečnou přírodou a unikátními pamětihodnostmi. Putujte po trasách, které vedou po značených stezkách Klubu českých turistů a jsou vybaveny logem stezky (modrý hřeben v červeném poli), informačními tabulemi a odpočinkovými místy.
Modrá hřebenovka neboli Blauer Kammweg spatřila světlo světa roku 1902, přesněji 13. dubna. Ten den se ve Varnsdorfu sešli zástupci německých horských a turistických spolků, působících tehdy v severních Čechách a jižní Lužici, s cílem naplánovat co se týče rozsahu téměř monumentální, jednotně značenou stezku vedoucí přes vrcholové partie Lužických hor. V tu dobu ještě netušili, do jakých rozměrů se trasa rozroste a jakého se dočkají uznání. Inspiraci našli v proslulé soustavě alpských chodníků v okolí solnohradských lázní Zell am See, v durynské Běžecké stezce a menší soustavě stezek na Šumavě. První část trasy Modré hřebenovky byla navržena z Ještědu na Růžový vrch. Celá hřebenová cesta měla délku přibližně 60 km a bylo pro ni dohodnuté jednotné specifické značení, nejčastěji zinkové tabulky s čtyřzubým modrým hřebenem v bílém poli.
K projektu se za krátkou dobu (září roku 1903) připojil horský spolek pro Ještědské a Jizerské pohoří spolu s Krkonošským spolkem, kteří navrhli pokračování trasy východním směrem. Z Ještědu přes město Liberec po jizerskohorském Hlubockém hřebenu směrem do Tanvaldu a po nejvyšších Krkonošských partiích, až na samotnou nejvyšší horu České republiky Sněžku.
Současná Hřebenovka má dvě větve – severní a jižní. Severní i jižní větev trasy začínají shodně na českopolském pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v Jizerských horách.
Severní trasa dále pokračuje přes vrcholové partie Jizerských hor, přes Smědavu, Sněžné věžičky, Ptačí kupy a Poledník. Kolem Oldřichova v Hájích trasa pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a Hrádku nad Nisou. V Hartau překračuje státní hranici a na německém území pokračuje podél jezera Olbersdorfer See a toku řeky Mandau do Oybina, na vrchol Hochwald (Hvozd), kterým prochází česko-německá státní hranice, a dále do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa opět vrací na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf, a je zakončena v Nové Huti na hranicích s Ústeckým krajem.
Celková délka severní větve je cca 89 km. Doporučujeme ji rozdělit do několika etap:
- 1. etapa: Orle/Jizerka – Smědava (11,6 km): https://mapy.cz/s/3uI1B
- 2. etapa: Smědava – Oldřichovské sedlo (18,6 km): https://mapy.cz/s/3uI1U
- 3. etapa: Oldřichovské sedlo – Hrádek nad Nisou (24,2 km): https://mapy.cz/s/3uI2d
- 4. etapa: Hrádek nad Nisou – Krompach (14,2 km): https://mapy.cz/s/3uI2N
- 5. etapa: Krompach – Nová Huť (15,7 km): https://mapy.cz/s/3uI37
Na začátek i konec každé etapy se můžete dostat veřejnou dopravou.
Jižní trasa vede z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Pěší trasa vede návštěvníka dále do Petrovic a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu.
Celková délka jižní větve je cca 91 km. Doporučujeme ji rozdělit do několika etap:
- 1. etapa: Orle/Jizerka – Tanvald (11,6 km): https://mapy.cz/s/3uHYy
- 2. etapa: Tanvald – Vrkoslavice (11,4 km): https://mapy.cz/s/3uHYk
- 3. etapa: Vrkoslavice – Rašovka (14,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZ3
- 4. etapa: Rašovka – Jítrava (22,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZo
- 5. etapa: Jítrava – Kammloch (14,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZR
- 6. etapa: Kammloch – Nová Huť (18,3 km): https://mapy.cz/s/3uI1c
Na začátek i konec každé etapy se můžete dostat veřejnou dopravou.
Zajímavosti na trase
Objevujte krásy celé řady přírodních, kulturních a technických zajímavostí, které vás budou doprovázet na trase Hřebenovky.
Malebná a nejvýše položená osada v Jizerských horách, kde v roce 1828 založil sklář J. Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla.
Kamenná 26 m vysoká rozhledna nedaleko Jablonce nad Nisou, která byla postavena v letech 1904-5 Německým horským spolkem podle plánů známého architekta R. Hemmricha.
Vyhlídková skála na úbočí hory Muchov se zděnou vyhlídkou.
Rozhledna se nachází na Císařském kameni u Rádla. Z ochozu rozhledny můžete vidět jižní svahy Jizerských hor, západní část Krkonoš, města Jablonec nad Nisou a Liberec a také Ještědský hřbet.
Ještěd je originální stavbou, obdivovanou u nás i v zahraničí. Ve výšce 1012 metrů nad mořem se tyčí věž postavená v 70. letech architektem Karlem Hubáčkem, která v sobě skrývá televizní vysílač, restauraci a unikátní hotel. Jde o jedinou stavbu u nás, která byla oceněna Mezinárodní unií architektů, je národní kulturní památkou a současně stavbou 20. století. Část interiérů hotelu i restaurace se postupně vrací do své původní podoby z roku 1973, kdy byl Ještěd slavnostně otevřen pro veřejnost.
Ojedinělá technická památka. Železniční viadukt na trati z Liberce do České Lípy byl dokončen v roce 1900. Je třicet metrů vysoký, 202 metrů dlouhý a má čtrnáct podpěrných sloupů. Viadukt nevede rovně, ale do oblouku. Při stavbě železnice museli její zakladatelé překonat ještě další technický problém - 700 m vysoký Ještědský hřeben a tak vznikl 802 m dlouhý tunel, který začíná jeden kilometr od železniční stanice Novina a ústí těsně před stanicí Křížany.
Nápadně bílé skalní útvar připomínající stádo slonů.
Lázeňské městečko patřící k nejnavštěvovanějším místům Žitavských hor. Zejména impozantně působí mohutné zbytky klášterní katedrály, kterou nechal postavit Karel IV. Do Oybinu vede i úzkokolejka ze Žitavy.
Scharfenstein (569 m n. m.) se díky svému výraznému tvaru se také nazývá "Lužický Matterhorn ". Skála byla zpřístupněna s žebříky a schody na jižní straně a je jednou z nejznámějších vyhlídkových skal Žitavských hor.
Znělcová hora Luž, pyšnící se výškou 793 m, je nejvyšší horou Lužických hor. V současné době přes vrchol Luže prochází státní hranice s Německem. Pokud na Luž vyšlápnete, naskytne se vám krásný výhled do širokého okolí.
Mohutný skalní masiv Nonnenfelsen (Jeptišky, 537 m) vyčnívá do výšky téměř 100 m nad jihozápadním okrajem obce Jonsdorf. Podle pověsti tu v dávných dobách žily dvě mladé jeptišky, které podlehly pozemské lásce a za trest byly proměněny na kámen.
Jeden z nejznámějších jizerskohorských vrcholů. Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Pytlácké kameny (974 m) jsou jedním z vrcholů Středního jizerského hřebene s výrazným skaliskem na temeni. Jedná se o vynikající vyhlídkové místo, z něhož je skvěle vidět do údolí Jizery na Velkou jizerskou louku s klečovišti a se zbytky osady Velká Jizera, s Vysokým jizerským hřebenem v pozadí, ale i na opačnou stranu na Malou jizerskou louku, Jizerku a Vlašský hřeben.Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen.
Na plochém vrcholu Holubníku se ve výšce 1070 m nachází mohutné skalisko. Z této dominanty Hejnického hřebene je takřka kruhový výhled. Jméno pochází od dnes již dávno zaniklého geodetického vyměřovacího zařízení, které svým tvarem připomínalo holubník.
Skalní hrad vznikl podle archeologických nálezů v první polovině 13. století, stával tu strážní hrádek k hlídání obchodní stezky vedoucí na Frýdlantsko, později zde přebývali loupežníci. Na vrchol asi 30 metrů vysokých skalních bloků vedou do skály vytesané schůdky. Z vrcholků se nabízí výhled na Frýdlantsko, Horní Lužici, Polsko a Ještědský hřbet.
Hrad Grabštejn byl založen ve 13. století. Později prošel četnými úpravami, které mu vtiskly ráz pohodlného zámeckého sídla. Veřejnosti byl hrad poprvé zpřístupněn v r. 1993. Prohlédnout si lze nejen gotické hradní sklepení, ale i pokoje ve dvou patrech zámku zařízené převážně původním nábytkem, obrazy a dalšími doplňky. Klenotem prohlídky je renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou ze 16. století. Hradní věž nabízí vyhlídku na daleké okolí.
Hřebenovka.pdf (2.45 MB, Hřebenovka.pdf)