Vyhledávání

Poznejte kraj na Hřebenovce

Vydejte se na pěší výlet po atraktivních hřebenových partiích Jizerských, Lužických hor, Černostudničního a Ještědského hřbetu po stopách nejdelší vyznačené hřebenové trasy v Čechách. Cesta vás zavede až za hranice k sousedům.

Nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách je již více než 117 let tzv. Blauer Kammweg neboli Modrá hřebenovka. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. Vydejte se i dnes po stopách těchto historických stezek a seznamte se s jedinečnou přírodou a unikátními pamětihodnostmi. Putujte po trasách, které vedou po značených stezkách Klubu českých turistů a jsou vybaveny logem stezky (modrý hřeben v červeném poli), informačními tabulemi a odpočinkovými místy.

Historie Hřebenovky

Modrá hřebenovka neboli Blauer Kammweg spatřila světlo světa roku 1902, přesněji 13. dubna. Ten den se ve Varnsdorfu sešli zástupci německých horských a turistických spolků, působících tehdy v severních Čechách a jižní Lužici, s cílem naplánovat co se týče rozsahu téměř monumentální, jednotně značenou stezku vedoucí přes vrcholové partie Lužických hor. V tu dobu ještě netušili, do jakých rozměrů se trasa rozroste a jakého se dočkají uznání. Inspiraci našli v proslulé soustavě alpských chodníků v okolí solnohradských lázní Zell am See, v durynské Běžecké stezce a menší soustavě stezek na Šumavě. První část trasy Modré hřebenovky byla navržena z Ještědu na Růžový vrch. Celá hřebenová cesta měla délku přibližně 60 km a bylo pro ni dohodnuté jednotné specifické značení, nejčastěji zinkové tabulky s čtyřzubým modrým hřebenem v bílém poli.

K projektu se za krátkou dobu (září roku 1903) připojil horský spolek pro Ještědské a Jizerské pohoří spolu s Krkonošským spolkem, kteří navrhli pokračování trasy východním směrem. Z Ještědu přes město Liberec po jizerskohorském Hlubockém hřebenu směrem do Tanvaldu a po nejvyšších Krkonošských partiích, až na samotnou nejvyšší horu České republiky Sněžku.

Kudy vede?

Současná Hřebenovka má dvě větve – severní a jižní. Severní i jižní větev trasy začínají shodně na českopolském pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v Jizerských horách.

Severní trasa

Severní trasa dále pokračuje přes vrcholové partie Jizerských hor, přes Smědavu, Sněžné věžičky, Ptačí kupy a Poledník. Kolem Oldřichova v Hájích trasa pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a Hrádku nad Nisou. V Hartau překračuje státní hranici a na německém území pokračuje podél jezera Olbersdorfer See a toku řeky Mandau do Oybina, na vrchol Hochwald (Hvozd), kterým prochází česko-německá státní hranice, a dále do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa opět vrací na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf, a je zakončena v Nové Huti na hranicích s Ústeckým krajem.

Celková délka severní větve je cca 89 km. Doporučujeme ji rozdělit do několika etap:

- 1. etapa: Orle/Jizerka – Smědava (11,6 km): https://mapy.cz/s/3uI1B 

- 2. etapa: Smědava – Oldřichovské sedlo (18,6 km): https://mapy.cz/s/3uI1U 

- 3. etapa: Oldřichovské sedlo – Hrádek nad Nisou (24,2 km): https://mapy.cz/s/3uI2d

- 4. etapa: Hrádek nad Nisou  – Krompach (14,2 km): https://mapy.cz/s/3uI2N

- 5. etapa: Krompach – Nová Huť (15,7 km): https://mapy.cz/s/3uI37

 Na začátek i konec každé etapy se můžete dostat veřejnou dopravou.

Jižní trasa

Jižní trasa vede z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Pěší trasa vede návštěvníka dále do Petrovic a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu.

Celková délka jižní větve je cca 91 km. Doporučujeme ji rozdělit do několika etap: 

- 1. etapa: Orle/Jizerka – Tanvald (11,6 km): https://mapy.cz/s/3uHYy

- 2. etapa: Tanvald – Vrkoslavice (11,4 km): https://mapy.cz/s/3uHYk

- 3. etapa: Vrkoslavice – Rašovka (14,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZ3 

- 4. etapa: Rašovka – Jítrava (22,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZo

- 5. etapa: Jítrava – Kammloch (14,5 km): https://mapy.cz/s/3uHZR

- 6. etapa: Kammloch – Nová Huť (18,3 km): https://mapy.cz/s/3uI1c

Na začátek i konec každé etapy se můžete dostat veřejnou dopravou.

Zajímavosti na trase

Objevujte krásy celé řady přírodních, kulturních a technických zajímavostí, které vás budou doprovázet na trase Hřebenovky.

Osada Jizerka

Malebná a nejvýše položená osada v Jizerských horách, kde v roce 1828 založil sklář J. Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla.  

Rozhledna Černá Studnice

Kamenná 26 m vysoká rozhledna nedaleko Jablonce nad Nisou, která byla postavena v letech 1904-5 Německým horským spolkem podle plánů známého architekta R. Hemmricha.

Terezínka

Vyhlídková skála na úbočí hory Muchov se zděnou vyhlídkou.

Císařský kámen

Rozhledna se nachází na Císařském kameni u Rádla. Z ochozu rozhledny můžete vidět jižní svahy Jizerských hor, západní část Krkonoš, města Jablonec nad Nisou a Liberec a také Ještědský hřbet.

Ještěd

Ještěd je originální stavbou, obdivovanou u nás i v zahraničí. Ve výšce 1012 metrů nad mořem se tyčí věž postavená v 70. letech architektem Karlem Hubáčkem, která v sobě skrývá televizní vysílač, restauraci a unikátní hotel. Jde o jedinou stavbu u nás, která byla oceněna Mezinárodní unií architektů, je národní kulturní památkou a současně stavbou 20. století. Část interiérů hotelu i restaurace se postupně vrací do své původní podoby z roku 1973, kdy byl Ještěd slavnostně otevřen pro veřejnost.

Viadukt v Novině

Ojedinělá technická památka. Železniční viadukt na trati z Liberce do České Lípy byl dokončen v roce 1900. Je třicet metrů vysoký, 202 metrů dlouhý a má čtrnáct podpěrných sloupů. Viadukt nevede rovně, ale do oblouku. Při stavbě železnice museli její zakladatelé překonat ještě další technický problém - 700 m vysoký Ještědský hřeben a tak vznikl 802 m dlouhý tunel, který začíná jeden kilometr od železniční stanice Novina a ústí těsně před stanicí Křížany. 

Sloní kameny

Nápadně bílé skalní útvar připomínající stádo slonů.

Oybin

Lázeňské městečko patřící k nejnavštěvovanějším místům Žitavských hor. Zejména impozantně působí mohutné zbytky klášterní katedrály, kterou nechal postavit Karel IV. Do Oybinu vede i úzkokolejka ze Žitavy.

Scharfenstein

Scharfenstein (569 m n. m.) se díky svému výraznému tvaru se také nazývá "Lužický Matterhorn ". Skála byla zpřístupněna s žebříky a schody na jižní straně a je jednou z nejznámějších vyhlídkových skal Žitavských hor.

Luž

Znělcová hora Luž, pyšnící se výškou 793 m,  je nejvyšší horou Lužických hor. V současné době přes vrchol Luže prochází státní hranice s Německem. Pokud na Luž vyšlápnete, naskytne se vám krásný výhled do širokého okolí.

Jeptišky

Mohutný skalní masiv Nonnenfelsen (Jeptišky, 537 m) vyčnívá do výšky téměř 100 m nad jihozápadním okrajem obce Jonsdorf. Podle pověsti tu v dávných dobách žily dvě mladé jeptišky, které podlehly pozemské lásce a za trest byly proměněny na kámen.

Pytlácké kameny

Jeden z nejznámějších jizerskohorských vrcholů. Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Pytlácké kameny (974 m) jsou jedním z  vrcholů Středního jizerského hřebene s výrazným skaliskem na temeni. Jedná se o vynikající vyhlídkové místo, z něhož je skvěle vidět do údolí Jizery na Velkou jizerskou louku s klečovišti a se zbytky osady Velká Jizera, s Vysokým jizerským hřebenem v pozadí, ale i na opačnou stranu na Malou jizerskou louku, Jizerku a Vlašský hřeben.Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen.

Holubník

Na plochém vrcholu Holubníku se ve výšce 1070 m nachází mohutné skalisko. Z této dominanty Hejnického hřebene je takřka kruhový výhled. Jméno pochází od dnes již dávno zaniklého geodetického vyměřovacího zařízení, které svým tvarem připomínalo holubník.

Oldřichovský skalní hrad

Skalní hrad vznikl podle archeologických nálezů v první polovině 13. století, stával tu strážní hrádek k hlídání obchodní stezky vedoucí na Frýdlantsko, později zde přebývali loupežníci. Na vrchol asi 30 metrů vysokých skalních bloků vedou do skály vytesané schůdky.  Z vrcholků se nabízí výhled na Frýdlantsko, Horní Lužici, Polsko a Ještědský hřbet.

Grabštejn

Hrad Grabštejn byl založen ve 13. století. Později prošel četnými úpravami, které mu vtiskly ráz pohodlného zámeckého sídla. Veřejnosti byl hrad poprvé zpřístupněn v r. 1993. Prohlédnout si lze nejen gotické hradní sklepení, ale i pokoje ve dvou patrech zámku zařízené převážně původním nábytkem, obrazy a dalšími doplňky. Klenotem prohlídky je renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou ze 16. století. Hradní věž nabízí vyhlídku na daleké okolí.

 









 
load