Významnou epochou z hlediska rozvoje představovalo období od druhé poloviny 15. do začátku 17. století, kdy se město stalo střediskem Jednoty bratské. To se projevilo nejen v náboženském životě, ale zejména v architektuře, školství a knihtisku. Ve zdejší tiskárně na Karmeli množil začátkem 16. století své spisy i jiné Mikuláš Klaudyán, autor první tištěné mapy Čech z roku 1518.

V roce 1595 se Mladá Boleslav vykoupila z poddanství a v roce 1600 byla císařem Rudolfem II. povýšena na královské město.

Od druhé poloviny 18. století docházelo v Pojizeří k zakládání textilních manufaktur, které postupně získaly charakter průmyslových podniků. Rozvoj zaznamenala i jiná odvětví - pivovary, lihovary, mýdlárny, octárný, slévárny atd. Významným rokem z hlediska budoucího rozvoje byl rok 1895, kdy knihkupec Václav Klement a mechanik Václav Laurin založili dílnu na výrobu a opravy jízdních kol. Tehdy měla firma pouze 7 zaměstnanců (včetně majitelů). O čtyři roky zde byl zkonstruován první motocykl značky Slavia a v roce 1905 první automobil - voituretta s obsahem 1000 ccm a dosahující rychlosti 40 km/hod. V roce 1925 se podnik stal součástí plzeňských Škodových závodů.

V současné době nese Mladá Boleslav přídomek "město automobilů". Žije zde více jak 44 000 obyvatel, z nichž téměř třetina pracuje v automobilce.