Liberecký kraj - cestou necestou

Jediná rozlehlejší pláž leží na pravém břehu, v blízkosti hráze a nabízí všechny základní služby. Mimo jiné WC, sprchy, hřiště na plážový volejbal, občerstvení a restauraci. Pláž je travnatá a písčitá se středně strmým břehem. Slouží tak obyvatelům Liberce a návštěvníkům nejen ke koupání, ale také procházkám a relaxaci.

Hráz této nádrže má výšku 20, 5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m3 vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14, 78 km2. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před povodněmi a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. V okolí přehrady žijí také chránění živočichové: ropucha obecná, čolek obecný, strakapoud velký, lejsek šedý a ježek západní.

Rozloha: 12 ha

Aktuální informace o kvalitě vody najdete na stránkách Krajské hygienické stanice http://www.khslbc.cz/v sekci Rekreační vody.

Historie

U obyvatel Liberce je neoddělitelně spojena představa kouzelného údolí Harcovského potoka s vodní hladinou malebně vklíněnou do okolních stromy porostlých strání. Nebylo tomu tak vždycky. Před výstavbou přehrady se na dvě hlubokého údolí klikatil nevinně vyhlížející Harcovský potok, který však na jaře a po různých průtržích mračen dovedl nadělat spoustu škod v níže položených částech Liberce. Zejména zátopa v srpnu roku 1897 dala podnět k tomu, aby se začalo vážně uvažovat o výstavbě ochranných retečních nádrží, jež by byly schopné zadržet vodní spousty. Už v r. 1899 byla založena společnost pro regulaci vodních toků a výstavbu přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jednou z nich byla přehrada na Harcovském potoku. Podle projektu profesora dr. O. Intze z Cách ji postavily v letech 1902 - 1904 sdružené liberecké stavební firmy W. Streitzig a spol. a N. Rell a J. Neffem.
Zemní práce byly velmi náročné, nánosy proložené místy bludnými balvany a rozrušené žulové podloží si vyžádaly položení základů až do hloubky šesti metrů. Pro hráz přehrady byl zvolen klenbový tvar o poloměru 120 metrů a na obou koncích je zakotvena do pevného skalního podloží. Při výšce hladiny 12 m nade dnem může přehrada pojmout 630 tisíc kubíků vody. Koruna hráze je položena o jeden metr nad hladinu nejvyšší vody, celková výška zdi včetně základů měří 20,50 metru. Dvě štolové výpusti jsou opatřeny stavidly ovládanými ze stavidlových, stylově secesně řešených věží umístěných na koruně zdi. Pro případ mimořádně vysoké vody jsou na levé straně provedeny přepady s kaskádami a korytem, jímž odtéká přebytečná voda do potoka pod přehradou. Celá hráz je obložena kamenicky opracovanými žulovými kvádry. Pro zajištění přednostního přítoku vody potřebného pro provoz vybudovala si továrna tehdejší firmy Liebieg oddělený náhon obtékající přehradu po pravé straně.
Krása přehrady se poprvé plně uplatnila v r. 1906 při výstavě umístěné na svazích spadajících do přehrady. Na ní byly umístěny největší výstavní atrakce jako ohňostroje, lodní skluzavka, gongoliéry atd.
Později se stala vyhledávaným koupalištěm a rájem libereckých rybářů. Procházka kolem přehrady do značné míry nahrazuje nedostatek veřejné zeleně přímo ve středu města. Liberecká přehrada je oceňována nejen jako znamenité dílo technické, ale i pro své architektonické ztvárnění. Její hodnota rekrační pro Liberec je mimořádná a stále vzrůstá. Pro zajištění nezávadnosti vody se buduje pro levém břehu přehrady nákladný kanalizační sběrač.

Zdroj: Liberecké domy hovoří č. 2 (1993)