Liberecký kraj - cestou necestou

Projíždíme - li po silnici z Nové Vsi nad Nisou do Smržovky směrem na Tanvald, budeme projíždět místem s autobusovou zastávku „U Cementárny“. Po pravé straně silnice stojí areál fy. Tomeš, kde kdysi stála Roigkova porcelánka s cementárnou. Silnici křížuje místní silnice, směřující od smržovského kostela sv. Archanděla Michaela na smržovkou Novou Mýtinu. Tudy vedoucí úvozovou cestu nahradila v roce 1912 nová silnice, vedená tudy ve dvou velkých obloucích a vybudovaná v roce 1912 místním stavitelem Antonem Heinrichem Breuerem z Jeleního Koutu č.171. Budeme-li od křižovatky stoupat po silnici vzhůru, vstoupíme zakrátko do lesa a po levé straně nad cestou můžeme spatřit malou lesní tzv. Breuerovu studánku - Breuerbörnel. Lesní potůček vyvěrající na kontaktu liberecké a tanvaldské žuly je u silnice přehrazen a zpod žulového opracovaného kvádru vytéká pramen vody. Do kvádru je vytesán dodnes čitelný nápis Ant. Hein. Breuer 1893. Stavitel této silnice byl totiž tehdy zároveň majitelem tohoto pozemku, jenž tuto hezkou místní pamětihodnost zřídil.

Místo leží na smržovském vyhlídkovém okruhu, jenž odtud pokračuje po lesní cestě, odbočující po cca 100 m vzhůru doprava k nové smržovské saňkařské dráze. Cesta, po níž budeme stoupat, je pro změnu starou saňkařskou drahou, zprovozněnou tady již v roce 1912 a mající svůj cíl právě u zmíněné Roigkovy porcelánky.

Po cca. 100 m od odbočení ze silnice doprava odbočuje jen málo znatelná lesní pěšina, po které po pár metrech můžeme dojít k další místní zajímavosti - Fischerovu kameni. Je to balvan s v srdci vytesaným monogramem FJF a letopočtem 1849. Dle lidového podání si tady dva bratři ve sváru dělili tento balvanitý kus lesa a balvan byl prý nakonec domluvenou součástí jejich společné hranice.