CZENDEPL

Po stopách Heřmaničky

Jizerské hory

Heřmanice

QR kód kontaktů pro Váš mobilní telefon
Úzkokolejka Heřmanička nás provádí světem firem a jejich vlastníků před 100 a více lety. Trasa mapuje, jak se podnikatelské rodiny Preibischů, Schuppichů, Tietzů a Leubnerů zapsaly do historie a krajiny Frýdlantska.

Zrušená úzkorozchodná dráha Frýdlant v Čechách - Heřmanice byla zprovozněna 25. srpna 1900. Z Heřmanic vlak pokračoval do Saského Reichenau (nyní Bogatynia).

Popis trasy: Vydejme se z hlavního nádraží ve Frýdlantě, které bylo zprovozněno l. července 1875, po modře značené turistické cestě. Zavede nás kolem kostela sv. Máří Magdaleny, podél malého potůčku projdeme podchodem a vydáme Větrovem vzhůru směrem na Dětřichov. Pod místním hřbitovem nalézáme vzorně udržované torzo úzkorozchodného svršku železniční trati. Vlevo bylo úvraťové nádraží a patrové domy pro své zaměstnance firmy Preibisch.

Pokračujeme-li po silnici na Heřmanice, míjíme na konci vesnice, vpravo na zalesněném vršku, zbytky přírodního divadla, tělocvičného hřiště a dnes již neznatelného parku. Vlevo se nachází neřízená skládka, kde kdysi stával vodní mlýn. Poháněcí kolo mělo průměr 7 m a náhon byl l km dlouhý. V zatáčce silnice a ohbí říčky Olešky se nacházela vodní pila. Dnes je přestavěná na rekreační chatu.

Přejdeme-li říčku a vydáme se vzhůru, nalezneme na křižovatce za prvním domem vlevo zbytky stavení. Zde byla restaurace, která se později stala ubytovnou pro 25 válečných zajatců z Anglie. Pokračujeme po vrstevnici až na křižovatku před pískovým lomem. Nalevo na cestě vzhůru stálo stavení, v němž byla první kristiánovská škola. Sejdeme do údolí a první dům vlevo je zděná škola, která byla otevřena 15. září 1898. Znovu přejdeme Olešku a za mostem je křižovatka. Vpravo byl malý parčík se stromem - lípou. V roce 1946 ji zasadili první noví osadníci jako „lípu svobody“. Pokračujeme vlevo po silnici k bývalému, dnes již neexistujícímu čedičovému lomu. V blízkosti lomu je čedičová skála s kamenným sluncem a varhany. Jedná se o sopečné výlevy. Na skále je umístěna deska na památku Otakara Kodeše, který byl nacisty zastřelen.

Dále můžeme sledovat ruiny drtiče na kamenivo, zrušenou zastávku úzkokolejky, odstraněného mostu přes říčku Olešku a nově upravené domky až na křižovatku. Zhruba po l km dále jsou hranice s Polskem a železniční stanice Heřmanice s výtopnou, sklady a správní budovou. Zub času zde ovšem vykonal své.

Od křižovatky pokračujeme po cyklotrase č. 3039 zvané Pašerácká. Míjíme chovný rybník a zbytky Simonova statku. Na kopečku je obnoven hřbitov. Po dosažení státní hranice se vydáme z Bogatynie do Frýdlantu vpravo. U křižovatky na Kristiánov, Dětřichov uvidíme zničený prasečák. V dřívějších dobách zde vystavěla rodinná firma Leubner konzervárenský podnik zvaný Marmeládka. Inženýr chemie Laubner ml. pozvedl podnik na takovou úroveň vývozu do Rakouska a Maďarska, že mohl ovlivnit vedení trasy úzkokolejky: nepovede z Dětřichova přímo do Raspenavy, ale přes Kunratice.Vývoz konzerv tak mohl směřovat na východ. Výhodné to bylo i pro frýdlantské podnikatele v okolí Tongrundu - v místech bývalého Totexu (Elitexu) a nyní firmy Rasl a syn., kam vedla vlečka.

Cestu do Frýdlantu nám zpestří pohled na Višňovou a Andělku. Vlevo při cestě z kopce nalezneme opuštěný pomník z roku 1813. Je věnován hrdinnému jednání frýdlantských radních a starosty při obléhání města napoleonskými vojsky.

Zdroj: www.epruvodce.info

Hledat

Zaujalo mě

 
load