Liberecký kraj - cestou necestou

Délka trasy: 6 - 8 km

Zákruta: Ze zastávky autobusu U HOSPODY se vydáte po silnici směrem na Arnoltice (Frýdlant). Svodidlová zatáčka, lidově nazývaná Zákruta, je nechvalně známá množstvím dopravních nehod.

Panenský rybník: Rybník vznikl v letech 1950 - 1952, slouží k chovu ryb. Jeden z lidových příběhů vypráví, že při stavbě rybníka pomáhaly „padlé“ dívky z kláštera v Hejnicích, kde byly na nápravě svých mravů.

Střelnice. Po silnici dojdeme k odbočce na střelnici, po zelené turistické trase. Střelnice vznikla v osmdesátých letech, ale dnes slouží k nácviku střelby pro širokou veřejnost. Pořádá se zde každoročně střelecká soutěž Železná koruna.

Dva jílové rybníčky: U střelnice jsou dva malé rybníčky. Vznikly kolem r. 1952. První, s bílým jílovým dnem, slouží ke koupání. Zadní je určen k chovu ryb.

Bílý kříž: Asi 50 m od rybníčků, na levé straně cesty, stojí kříž z bílého pískovce. Je to nejmladší z dochovaných křížů v obci, pochází z roku 1931.

Vrba: Před obcí, na pravé straně, můžete vidět obří vrbu, která má v nejužší části kmene obvod 5,43m.

Žulový kříž na křižovatce: U směrníku se dáte doleva na křižovatku. Stojí zde torzo kříže z hrubozrnné žuly. Ve své původní podobě měl výšku kolem 4m. Byl viditelný ze širokého okolí. Poškozen byl kolem roku 1960.

Studánka: Vydáte se směrem nahoru k lesu. Na pravé straně v louce stojí zachovalá studánka.

Stará hasičárna: Stojí zde od počátku minulého století. Sloužila hasičskému spolku z horních Pertoltic (1908).

U devíti rybníčků: Od staré hasičárny odbočíme vpravo - dosud patrnou cestou k lesu. Krajem lesa dojdete až k dubu u Pařízova lesa. Cestou pokračujeme až na křižovatku - vlevo závora. Pokračujeme lesem až na travnaté údolíčko s rybníčky. Na mapě z roku 1910 je soustava zásobních rybníčků, ze kterých se ještě několik dochovalo. Sloužily jako zásobárna vody pro mlýn.

Kamenný mlýn: Pod posledním rybníčkem dojdeme po proudu vody asi po 100 m k troskám mlýna z 19. století. Po rovnání hranic po válce jde nyní státní hranice středem mlýna.

Kočičí potok + 100letý dub: Po proudu Kočičího potoka, který dnes tvoří státní hranici, nebo lesní cestou se vrátíme zpět do obce. Na hrázi před prvním stavením u asfaltové cesty stojí víc jak sto let starý dub.

Podhorské stavení u Škody: Asfaltovou cestou pokračujeme na západ k bílému vysokému stavení. V louce u studny pod lípou stojí trosky kamenného stavení. Jedná se o trojprostorové stavení horského typu.

Vojenský tábor - Ruská brána: Od podhorského stavení u Škodů se vydáme nejkratší cestou vpravo k lesu. Z druhé světové války se zde dochovaly pozůstatky vojenského tábora. Asi po 100m cestou směrem na západ můžeme vidět na levé straně cesty několik řad po 16ti zemljankách pro vojáky. Dnes to místo zarostlo stromy. Tábor se táhl až do lesů u Hájů. Patřila k němu ještě konírna, lesní kino, a velká kuchyně s pecí na pečení chleba. Byl zde i malý hřbitůvek. Tábor budovali lidé z pochodu smrti, kteří došli do Frýdlantu.

Rytířův kříž: Lesem stále na západ (k již viditelné lipové aleji při hlavní silnici) dojdeme k dřevěnému kříži, který stojí vlevo od cesty. Stojí tu na památku zavražděného rytíře z Pertoltic. Cesta vede z lesa a pokračuje až na hlavní silnici. Stojí tu tři krásné červené duby.

Královská cesta: Zleva jde cesta do Černous. V poli stojí 3 lípy, původne zde bývaly 4 a mezi nimi křížek z pískovce. Tato cesta vedla z loveckého zámečku v Černousích až do Horní Bulovky. Místy je ještě vidět dláždění.

Lipová alej: Kolem hlavní silnice se dochovaly lípy až 200 let staré.

Renesanční tvrz - čp. 194: Tvrz se nachází vlevo od zastávky autobusu. Od roku 1926 byla majetkem Reinišů, kteří ji získali od F. Gallase. Znaky tvrze můžete vidět v dochované obytné části renesanční tvrze ze 14. století. Obytná část má arkádovité oblouky klenby.

Kostel: Na kopci stojí kostel zasvěcený sv. Joštu. Tomuto světci jsou zasvěceny jen dva kostely v celé Evropě. Kostel při vichřici v roce 1900 přišel o svou kopuli na věži ve tvaru „makovičky“. Věž byla zakryta provizorní stříškou, která je tu dodnes.

Škola: Byla postavena na konci 19. století na místě bývalé tvrze. Dnes se přestavuje na byty.

Zájezdní hostinec: Je z 19. století a sloužil vždy k tomuto účelu. Byla zde porážka, konírna, prodej masa a uzenin. Dochovaly se dvoupatrové sklepy s vinárnou, zdobenou malbami.

Závěr: tuto trasu jde rozdělit na dva kratší okruhy a to tak, že od Žulového kříže na křižovatce vrátíme zpět do obce, cestou vedoucí středem údolí, které tvoří naší obec.

Zdroj: www.epruvodce.info